Podpor väzneného antifašistu!

23. október 2006

Kdo je Tomek Wilkoszewski?
V březnu 1996, v době, kdy došlo ke všem tragickým událostem, studoval 21 letý Tomek techniku na vysoké škole v Czechostowě a zároveň pracoval ve svém rodném městě Radomsku. Radomsko je padesátitisícové neperspektivní město s vysokou nezaměstnaností. Jednou z jeho mála „atrakcí“ jsou fotbalové zápasy místního klubu. S tím, jak rostl úspěch klubu, se stupňovala agrese jeho fanoušků, kteří se začali otevřeně hlásit k nazi-skinheads.

Došlo k založení místní pobočky extrémně pravicové organizace „Národní obroda Polska“. Síla s jakou se nazi-skinheadi prezentovali na veřejnosti, ohromila většinu lidí, jen několik jich nepodlehlo. Tomek a jeho přátelé vypadali jinak, než vzor vnucovaný neonacisty, odmítali se podřídit a čelili proto agresi ze strany nácků. Jeden z Tomkových přátel, Mariusz Zich, má následkem neustálých potyček s ultrapravičáky trvalé tělesné postižení 2. stupně (v třístupňové škále). Byl napadán tak často, že nakonec musel chodit vybaven chrániči.

Tomek pak musel dát největší pozor, když se vracel z autobusového nádraží domů, protože na něj nazi-skinheadi vždy čekali. Často byl zbit tak, že se nemohl ani zvednout ze země, aby stihnul poslední autobus domů. Několikrát byl nucen strávit noc na nádraží. Všechny útoky byly hlášeny na policii, ta se jimi ale vůbec nezabývala. Když šel Tomkům bratr ohlásit další z útoků a ukazoval policistovi svá zranění, bylo mu řečeno, že jsou příliš malá a není vlastně co zaznamenávat.

21. března, což je Mezinárodní den boje proti fašismu, se v Lodži měla konat demonstrace. Před akcí se útoky nazi-skinheadů vyostřily, na zdech se objevily nápisy zastrašující antifašisty.

Hrozby se brzy naplnily. Tomek se stal obětí útoku, kdy ho dva náckové chytli a další dva hrozili, že mu vyříznou oči. Strach a zoufalství vyvolali u antifašistů snahu se bránit. Rozhodli se zorganizovat a zastrašit útočníky. Jednoho den napadla 17-ti členná skupina antifašistů nazi-skinheady na místě, kde se nazis pravidelně setkávali. Následující rvačka byla velmi krátká, trvající snad jen několik desítek sekund, skončila ale tragicky. Ve zmatku byl nožem smrtelně zraněn jeden neonacista. Z jeho vraždy byl obviněn Tomek. Policii k jeho usvědčení stačily výsledky rekognice a už nepátrala po dalších důkazech. Dodnes není známo, jestli nůž nalezený u Tomka byl skutečně nástrojem vraždy, protože na místě potyčky byl nalezen další. Během vyšetřování nebyly provedeny žádné odborné posudky. Podle zásady „In dubio pro reo“ (v pochybnostech pro obviněného), což je jeden ze základních principů právních řádů vyspělých zemí, by tyto pochybnosti měli jasně svědčit v Tomkův prospěch. Skutečnost byla jiná. Soud nebyl schopen dle výpovědí svědků vyvodit, jak celý incident proběhl, a Tomek byl odsouzen na základě dohadů a nepřímých důkazů k 15-ti letům vězení!

10 let ve vězení
Soud odmítl připustit, že Tomkova agresivní reakce byla vyvolána neustálými útoky ze strany nazi-skinheadů a nezájmem policie celou věc řešit. Jsme přesvědčeni, že Tomek byl odsouzen nespravedlivě.

V mnoha polských městech je situace stejná jako v Radomsku. Incidenty v Rusku z poslední doby jasně ukazují, kam vede přehlížení neofašistického násilí. Současná pravicová politika polské vlády vede k vysoké nezaměstnanosti a nenabízí mladým lidem žádné perspektivy. Je tak vytvářeno ideální prostředí pro růst extrémně pravicových organizací.

Po 5 letech ve vězení, dostal Tomek zvolnění trestu, měl častější a delší vycházky a bylo mu povoleno více návštěv. Dokonce mohl být puštěný na víkend domů. Problém je však v tom, že jeden z jeho vychovatelů je pravicový extrémista, který se v Polsku snaží založit ultranacionalistickou stranu.Tento člověk Tomkovi každou žádost o propuštění na víkend zamítnul s odůvodněním, že je Tomek stále v kontaktu s antifašisty. Tito lidé jsou však Tomkovi jediní přátelé, které zná osobně. Tady se projevuje neschopnost vězeňského systému. Místo toho, aby byli rádi, že byl Tomek i po těch pěti letech schopen navazovat a udržovat kontakty s vnějším světem, což mu umožní pozdější adaptaci ve společnosti, je za to ještě trestán.

Dnes, po odpykání 2/3 z patnáctiletého trestu, může Tomek žádat o propuštění. Tomek je ve vězení už přes 10 let od března roku 1996! Už se snažil zažádat o propuštění, ale nebyl řádně legálně zastoupen a tak byla žádost zamítnuta. Zařizujeme pro Tomka pomoc u právníka, který nám už pomohl v podobných případech a ten se znovu pokusí zažádat o propuštění.

Celková částka potřebná k řádnému zastoupení, která zahrnuje cestovní a další náklady se bude pohybovat kolem 1000 dolarů. Momentálně máme jednu třetinu tohoto obnosu, kterou jsme zaplatili jako zálohu za právnickou pomoc a další výdaje. Apelujeme na všechny Tomkovi soudruhy, kamarády a kohokoli dalšího, kdo se o tento případ zajímá, aby přispěli, jak jenom mohou.

Dále samozřejmě sbíráme peníze pro Tomka na chvíli, kdy se dostane z vězení.

Tomek je v extrémně složité situaci; pochází z města s velice vysokou mírou nezaměstnanosti, nedokončil vysokou školu a má vážný záznam v trestním rejstříku. Jeho otec zemřel minulý rok a matka je nemocná a žije téměř v chudobě. Tomek by se rád o svoji matku postaral, ale je v těžké situaci, protože jakmile opustí věznici, tak bude pod neustálým pronásledováním nácků.

Mnoho lidí se o tento případ začalo zajímat a nabídli Tomkovi pomoc různými způsoby po svém budoucím propuštění. Jedna škola chce Tomka přijmout, ale Tomek stále potřebuje peníze, aby mohl studovat. Ať už se Tomek rozhodne jít studovat nebo hledat práci, jedna věc je jistá: bude potřebovat nějakou hotovost, aby mohl zajistit svoji existenci po svém propuštění.

Pokud (nějakým zázrakem) zbudou peníze po zaplacení právníka a celého procesu, automaticky budou převedeny na Tomkovo konto po svém propuštění. Všechny dary budeme shromažďovat na tomto kontě do doby, než bude Tomek na svobodě, takže pokud chcete pomoci, prosím, zašlete cokoli! (Jakákoli titěrná částka v dolarech nebo eurech se počítá!)

Finance se shromažďují na společném kontě skupin Anarchistického černého kříže Varšavy, Przasznyszku, Bialystoku a Anarchistické solidarity.

Dary prosím zasílejte na:
Jakub Gawlikowski
PL05 1140 2004 0000 3702 4238 2269
BRE Bank S.A. Retail Banking, al. Mickiewicza 10, 90-050 Łódź
BIC/SWIFT: BREXPLPWMUL
SORT CODE: 11402004

Svobodu a spravedlnost pro Tomka!
Abychom zlepšili Tomkovi šance, musíme ho podporovat zasíláním korespondence a apelů nejen z celé země, ale také zahraničí.

Do teď byly naneštěstí všechny žádosti o podmínečné propuštění zamítnuty. Za nynější situace je jediná možnost, jak Tomkovi pomoci dostat podmínečné propuštění, dostat šanci studovat nebo změnit jeho současný statut vězně, najmout dobrého právníka. Žel, výdaje více než přesahují naše současné možnosti. Můžete Tomkovi zasílat dopisy, Fanziny, kazety, CD kompakty apod. Pište mu (nejlépe v angličtině) na tuto adresu:

Tomasz Wilkoszewski
Zakład Karny
ul. Orzechowa 5
98-200 Sieradz
POLAND

Informace od polských antifašistů

Zdroj: Martin Finn (http://antifa.cz/nclanky.php?id=17&tab=mzezahranici)

Re: 2009-07-13 | 09:18:46 | Patrick | Patrickonr@azet.sk
Ani halier pre extrémistu!
Nemal sa tam do tých neonacistov púšťať. Ako sa hovorí - Nehraj sa s ohňom, lebo sa môžeš popáliť. Tento \\\\\\\"antifašista\\\\\\\" nožom zapichol druhého človeka a my mu ešte máme dávať za to peniaze? Tak to teda nie!